titulní strana    kontakty a zdroje

Jiřina Švorcová

narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích
zemřela 8. srpna 2011 v Praze

Herečka, recitátorka, politička, členka ÚV KSČ. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.
  životopis


 
Jiřina Švorcová    Žena za pultem    Okres na severu    film a divadlo    e-shop

Životopis Jiřiny Švorcové

Narodila se 25. května 1928 v Kociánovicích u Hradce Králové. Zemřela 8. srpna 2011 v Praze ve věku 83 let. Měla tři sourozence, starší bratr Václav byl dlouholetým členem činohry Národního divadla. Jiřina Švorcová byla dvakrát provdaná, zůstala bezdětná. Tituly: zasloužilá umělkyně, nositelka Řádu práce a Řádu Vítězného února a další.

Žila v Chocni, ale po smrti otce se rodina přestěhovala do Prahy, kde si její matka otevřela na Žižkově hospodu. Vyrůstala v katolické rodině, zpívala v kostelním sboru, matka byla silně věřící. Studovala učitelský ústav, ale za války přešla na konzervatoř, ze které se v roce 1946 stala DAMU.

V roce 1946 vstoupila do KSČ. Od roku 1941 statovala v Divadle na Vinohradech, po DAMU nastoupila do divadla v Hradci Králové, odkud v roce 1951 přešla do Divadla Čsl. armády dnešního Divadla na Vinohradech, kde byla v angažmá až do roku 1989, kdy nedobrovolně odešla do důchodu. Od roku 1976 byla členkou ÚV KSČ a v roce 1972 byla zvolena předsedkyní Svazu českých dramatických umělců.

Ačkoliv divadlo milovala, největší hereckou slávu jí přinesl až televizní Dietlův seriál Žena za pultem. Film a televize jí příliš hereckých šancí nedávaly, možná i z důvodu jejích mnoha stranických povinností vyplývajících z členství v ÚV KSČ i z funkce předsedkyně Svazu českých dramatických umělců. V roce 1977 přečetla v Národním divadle Antichartu a svůj celoživotní boj za ideje komunismu nikdy neopustila, ani po listopadu 1989. Po revoluci se pro ni žádné role již nenašly. Neúspěšně v roce 1996 kandidovala do Senátu.

Filmy: Vítězství, Temno, Cesta ke štěstí, Nad námi svítá, Přicházejí z tmy, Vstup zakázán, Král Šumavy, Zlé pondělí, Smyk, Tereza, Reportáž psaná na oprátce, Pouta, Horoucí srdce, Člověk není sám, Jakou barvu má láska, Putování Jana Amose.

Televizní inscenace: Co dělat?, Pomozte mi, Terezo, A zvítězila pravda dělníkova, Poslední koncert, Balada z Karlína, Kamenný most, Neprovdaná paní Rosita, Neznámá hvězda, Zrození hvězdy, Kremelský orloj, Paní Marjánka, matka pluku aneb Ženské srdce, Než poznáš úsměv. Televizní záznamy divadelních inscenací: Radúz a Mahulena, Loupežník, Tvrdohlavá žena, Věčně mladá historie, Matka, Poslední léto. Rozhlas: seriál Jak se máte Vondrovi?

Televizní seriály: Matka, Žena za pultem, Okres na severu, My všichni školou povinní, Gottwald.

Televizní medailony: Hlasemi i srdcem, Zpověď Jiřiny Švorcové, 80. narozeniny Jiřiny Švorcové, Po stopách hvězd (natočeno v roce 2008, odvysíláno až po smrti Jiřiny Švorcové v srpnu 2011 - "trezorový" snímek), Tajemství Jiřiny Švorcové (natočeno v roce 2010, TV Barrandov - poslední dokument o Jiřině Švorcové).

Alba: Portrét herečky (1979), Naše sny (2009), Audiovzpomínky (2010), podíl na asi 60 albech pohádek, poezie a záznamů z divadelních her. Knihy: Býti Švorcovou (2000), Jiřina Švorcová osobně (autoři: Miroslav Graclík, Václav Nekvapil, rok 2010), Jiřina Švorcová - Poslední role života (autoři: Miroslav Graclík, Václav Nekvapil, rok 2011).

použité prameny:
internet, časopisy a knihy Jiřina Švorcová osobně a Jiřina Švorcová - Poslední role života (autoři Miroslav Graclík a Václav Nekvapil)
foto: sbírka Miroslava Graclíka